Nova americká cla I.
Donald Tump zveřejnil (3.4.2025) svůj vzorec pro výpočet celní sazby.
Pokud máte obchodní přebytek s USA, pak cla na vaše zboží bude odpovídat polovině procenutálního přebytku proti importu. Pokud exportujete 120 a importujete 100, clo bude (120-100)/100*1/2 = 10%.
Ten vzorec sám o sobě nění špatně. Pokud se obchodní bilance vyrovná, clo bude 0%.
Clo má v tomto případě zajistit vyrovnanou obchodní bilanci, jejíž nevyrovnanost je v tuto chvíli velký problém pro USA.
Problém č. 1
Problém je v tom, že konstanta, kterou by ten vzorec měl být násoben, je příliš vysoká.
Prakticky to povede k rozkmitání systému - tj. již v prvním roce od zavedení spadne export do USA o 40% a navíc, pokud stejný vzorec použijí proti USA - ale např. jen v určitých komoditách, tak by to vedlo k výraznému útlumu vzájemného obchodu.
Problém č. 2
Výrazně klesá stabilita a důvěryhodnost obchodního prostředí. Budou se primárně uskutečňovat obchody se stabilními zákazníky, protože riziková přirážka obchodu s USA bude příliš velká.
Problém č. 3
je selektivní uplatnění pravidla. Evropa upozorňuje, že má přebytek bilance v obchodu se zbožím, ale deficit v obchodu se službami. Trump by měl raději použít obě položky současně, jen si nejsem jist, zda se snadno dají clít služby.
Podle deepseeku se služby obvykle neclí, až na DPH, ale ta je uplatňována nediskriminačně pro zahraniční i pro domácí poskytovatele služeb.
Problém č. 4
Pokud máme obchod A -> B -> C -> A, tak jednotlivé dvoustranné vztahy jsou v deficitu/přebytku, ale celek je vyrovnán. Toto by se mělo nějak zohlednit. Nejspíše tak, že výsledek vynásobím poměrem celkového deficitu děleno součtu jednotlivých kladných deficitů (s vynecháním záporných deficitů).
Problém č. 5
Tímto hromadným nastavením celních sazeb řeším jen obchodní bilanci jako celek, ale neřeším její sektorové rozložení.
Obecně si myslím, že by se cly mohla řešit soběstačnost v některých kritických oborech - např. potravinová soběstačnost. Nejde mi o 100% soběstačnost, ale stát by se měl snažit dosáhnout alespoň úrovně soběstačnosti nutné pro samostatné přežití. V takové situaci, kdy si řekne, že např. v produkci brambor chce mít 50% spotřeby pokryto tuzemskou výrobou, tak pokud nebude dosahovat těchto parametrů, tak zavede cla na importované produkty, které budou klesat Trumpovým vzorcem podle toho, jak se bude sledovaný cíl přibližovat. Podmínkou pro aplikaci těchto cel je, že existuje domácí výrobce a výrobek je důležitý pro přežití.
Problém č. 6
Nestabilita - celní sazba se bude muset vyhodnocovat v nějakém předem daném období a bude vždy dopředu přibližně jasné, jaká sazba bude v následujícím období.
To povede ke spekulacím a buď k uspíšení dodávky - pokud se sazba bude zvyšovat (s tlakem na další zvýšení sazby) nebo k odložení dodávky, pokud bude očekáván pokles sazby (s tlakem na další snížení sazby). Spekulace do celého systému vnášejí další prvek nestability.
Problém č. 7
Pokud vyvezu do USA zboží za X$, záleží na tom, co s těmi X$ udělám. Pokud je investuji do amerických akcií (=hra v kasínu), tak by se moc nemělo uvažovat o tom, že jsem nějaké peníze z USA dostal ven. Je to jako, když zemědělec přiveze úrodu do města, dobře ji prodá a výdělek hned prohraje v kartách.
Mělo by se tedy od částky deficitu odečíst, kolik peněz rezidenti jednotlivých států prohráli na burze (=rozdíl mezi nákupem a prodejem).
Problém č. 8
Jaká je administrativní náročnost výběru těchto cel? V principu to může být jen operace v počítači, ale někdo to musí kontrolovat. Snaha o pašování je úměrná výši celní sazby.
Dodatek
Minimální clo je 10%, tj. nelze poklesnout na 0%.